DEIZE
goffo
-
di persona o comportamento: maldestro, imbranato imbroggiou
[iŋbruˈdʒɔw] impottou
[iŋpuˈtɔw] attämassou
[ataːmaˈsɔw] gòffo
[ˈɡɔfˑu] mi sento sempre un po’ goffo quando provo a ballare
me sento delongo un pö imbroggiou quande preuvo à ballâ
-
di persona o azione: che denota timidezza, timore genou
[dʒeˈnɔw] soggettoso
[sudʒeˈtuːzu] gòffo
[ˈɡɔfˑu] ha fatto un tentativo goffo di scusarsi
o l’à fæto unna tentativa genâ d’acciammâ scuse
-
di qcs.: privo di grazia o eleganza ordenäio
[urdeˈnaːju] ~ [ɔrdeˈnaːju] gòffo
[ˈɡɔfˑu] si era messo in testa un goffo cappellino
o s’ea misso in sciâ testa un cappellin ordenäio
Declinazioni
| m. s | m. p | f. s | f. p |
|---|---|---|---|
| attämassou | attämassæ | attämassâ | attämassæ |
| genou | genæ | genâ | genæ |
| gòffo | gòffi | gòffa | gòffe |
| imbroggiou | imbroggiæ | imbroggiâ | imbroggiæ |
| impottou | impottæ | impottâ | impottæ |
| ordenäio | ordenäi | ordenäia | ordenäie |
| soggettoso | soggettoxi | soggettosa | soggettose |
goffo2
-
gioco d’azzardo fatto con le carte gòffo
[ˈɡɔfˑu]